Zájem o zdravou výživu roste, a kdybychom nahlédli do statistických průzkumů, zjistíme, jaký posun udělali lidé v porovnání s dobou, kdy socialistické obchody orientovaly svůj sortiment na zaběhnuté státní podniky mlýnů, pekáren, cukrovarů a dodavatelů ovoce a zeleniny. Problém nebyl ani tak v nedostatku konkurence, ale v technologii zpracování potravinových surovin. Pole se hnojila převážně umělými hnojivy, z půdy se vytrácely některé cenné prvky a korunu tomu všemu dalo vymílání obilného zrna na dokonale vybělenou mouku, ovšem s pofiderní výživovou hodnotou.

Kdo si tuto skutečnost uvědomuje, nebude opakovat stejné chyby minulosti, ale vsadí na celozrnné výrobky a další přirozené zdroje potravy pro člověka, a těmi jsou ořechy a semínka s vysokým obsahem zdravých tuků.

Na chvíli se zastavme u slunečnicových semínek. Za socialismu se z nich také lisoval olej, stejně jako dnes, ovšem velmi záleží na technologii zpracování. Rafinací prošlé tuky jsou ochuzeny o řadu živin, podobně jako bílá mouka a bílý řepný cukr, vhodnější je orientovat se na za studena lisované oleje v BIO kvalitě. Ochranná známka „BIO“ je důležitá, neboť zdroje neobsahují rezidua ochranných chemických postřiků, která není nutné eliminovat rafinací, a tím pádem jde o ten nejpřirozenější způsob zpracování.

Ovšem nejvýhodnější je využít semínek celistvých a konzumovat je buď v této podobě, anebo těsně před každým pokrmem rozemletá v mixéru. Tím se žádné živiny neztrácí a hlavně jsou v nich zastoupeny v poměru naprosto ideálním, tedy sacharidy, proteiny, tuky, minerály a stopové prvky, enzymy a vitamíny. Jsou také dobrým zdrojem tryptofanu – prekurzorem serotoninu a melatoninu, což jsou hormony dobré nálady a pomáhají v boji proti chronickému stresu.

Slunečnicová semínka jsou velmi chutná a hodí se do směsí s oříšky. Mohou vyzdobit např. ovesnou kaši, pudink, jáhlový dezert, pochutnáte si na nich i samostatně, můžete je chroupat s rozinkami a s arašídy a hlavně je lze skladovat ve větším množství i několik měsíců.